Roční archív: 2020

„Ta cigareta je vlastně jedinej čas, kterej mám přes den sám pro sebe. Prostě jenom stojím a kouřím,“ říkal mi kdysi kamarád a já ho celkem chápal. Náročná práce, malé děti a na krku rekonstrukce baráku, to člověka dokáže zaměstnat. Já sám bydlím v bytě a nedokážu si představit, že […]

Cigárko

This entry was posted in Blog on by
Nedávná karanténa a zavření škol přinesly českému vzdělávacímu systému určitě nové impulsy. Začalo se počítat s distanční výukou a chtě nechtě byli do vzdělávání více zapojeni rodiče. Jenže to jsou jen nástroje základní koncepty a osnovy pro výuku zůstávají. Mám podezření, že jakousi zlomyslnou hříčkou evolučních sil, se lidský mozek […]

Kdybych byl ministrem školství

This entry was posted in Blog on by
Když jsem sledoval počátek občanských nepokojů v Bělorusku, připomnělo mi to ovace ve stoje. Asi to znáte. Představení skončí všichni tleskají, ale někdy se stane, že se lidé začnou zvedat ze židlí. Začne jeden. Přidá se pár dalších odvážlivců a postupně aplaudují ve stoje všichni. Nechají se strhnout okolím. Profesor […]

Akademici a ovace ve stoje

This entry was posted in Blog Nezařazené and tagged politika věda on by
Jako vždycky. Otevírací doba byla sice od osmi do pěti, ale přesto do obchodu s nápisem „neprodáváme zboží, ale dobrý pocit“ chodili všichni zákazníci až kolem půl páté. Však taky kdo má čas si kupovat oblek dopoledne. Náročný závěr celodenní šichty v obchodě možná leckomu vadil, ale Michalovi ne. Ten […]

Jarmilky

This entry was posted in Nezařazené Povídky on by
On není žádný krasavec, doma moc nepomůže, po práci jde spíš na ryby a večer sedí na gauči a kouká se na fotbal. „Růženko, uděláš mi něco k večeři?“ „To si ten chleba nemůžeš namazat sám?“ „Když mně to od tebe víc chutná.“ Ona roztaje, jde a nachystá mu večeři. […]

Marketing z gauče

This entry was posted in Blog on by
Dalibor Kunc nevěděl, co ho čeká. Jeho novinářská dráha dostala v posledních dnech zvláštní impulz. Neznámý anonym mu dával tipy na reportáže. Nejdřív to byl starosta pobíhající v trenýrkách po zahradě s rozzuřeným psem v patách. A včera ze stejného čísla přišla zpráva, že prý v devět hodin bude starosta platit v pekárně bankovkou, na které […]

Andělé na penzi (12)

This entry was posted in Nezařazené on by
„Tak už jsi zjistil, co jsou ti dva zač?“ bouchla starosta do stolu. „Kamil Křivka a Daniel Bartoň, oba bydlí na té samé ulici, co ten dědek, kterej nechce prodat parcelu.“ „No, super, Ivane, to je mi ale platný jak mrtvému zimník. Neplatím tě za to, abys mi hledal lidi […]

Andělé na penzi (11)

This entry was posted in Nezařazené on by
Dan s Křivákem seděli v garáži a pili pivo. Nemluvili. Oběma jim bylo jasné, že další část plánu je hodně ambiciózní. Byl to kousek, který stál za to, ale netroufali s na něj. Chyběla jim odvaha k nákupu základních surovin. Když se ozvalo zabouchání na vrata garáže, oba sebou trhli, […]

Andělé na penzi (10)

This entry was posted in Co píšu on by
Byla už tma, když se Dan protáhl dírou v živém plotě ke Křivákovi na zahradu. V ruce nesl štípací kleště. Křivák už na něj čekal. „Vzadu mám namontovanou mříž, takže je to v pohodě,“ řekl, když nastupovali do jeho kombíku. „Zjistils tu adresu,“ zeptal se ho Dan. „Jo, je to Svlačcová 5 a […]

Andělé na penzi (9)

This entry was posted in Co píšu on by
První bod plánu přišel na řadu v pondělí. Byl úřední den a ideální příležitost k nečekanému frontálnímu útoku. Dan s Křivákem vyrazili na radnici Starosta je nakonec blahosklonně přijal ve své pracovně. Tvářil se jako maharadža udělující audienci a měl zřejmě pocit, že už jen to, že se těmto dvěma pánům bude věnovat […]

Andělé na penzi (8)

This entry was posted in Co píšu on by
„Asi jsem to podělal,“ svěřil se Křivák Danovi, když si Irenka pochutnávala na růžovém chomáči nadýchané cukrové vaty. „Víš, ráno jsem zahlídl Bohouše. Vzpomněl jsem si, jaks říkal, že mu jeho sekačka děsně žere olej a nabídl jsem se, že mu ji sešteluju.“ „No a? To přece není žádnej hřích,“ […]

Andělé na penzi (7)

This entry was posted in Co píšu on by
 „Seš normální, cos to mlel o tom, že se na to mrknem?“ rozčiloval se Dan, když šli z hospody. „Vždyť tys mluvil o ostrejch hoších, že by je jako Bohouš potřeboval,“ oponoval Křivák. „To, jo,“ zabručel Dan. „Myslel jsem to jako radu, že by si měl někoho sehnat. Ne že […]

Andělé na penzi (6)

This entry was posted in Co píšu Nezařazené on by