Asi to znáte. Pochválíte si krásné začínající jaro a od vedlejšího stolu se ozve kolegovo demonstrativní kýchnutí. Alergii má dnes kde kdo. Alergie vzniká jako přehnaná reakce imunitního systému. Systému, který byl nastavený na boj s kde čím a dnes občas nemá co na práci.
Dnes už se ví, že za alergickými reakcemi na neškodné podněty (jako jsou třeba pylová zrna) stojí Imunoglobulin E, tedy typ protilátek, představujících imunitní odpověď na výskyt parazitů v těle. Když tělo nemá parazity, imunoglobulin E se nudí a hledá si jiné cíle. Dříve velice užitečná protilátka se stává nepříjemnou a obtěžuje nám život.
Mám pocit, že podobně to funguje i na úrovni mezilidských vztahů a společenských vazeb. Různé obranné mechanismy, které nám pomáhají přežít ve skutečně krizových momentech, se v době relativní pohody začínají nudit a hledají si nové umělé cíle. Instinkty se tu a tam probudí dost nevhod a my se pak oháníme kyjem na sociálních sítích nebo kopeme past na mamuta ve vlastní kuchyni. Bleskurychle si děláme názory na věci, o kterých jsme doposud ani neslyšeli a příliš ostře útočíme na ty, kdo nesouhlasí.
Zkusme se občas zastavit a zamyslet se jestli problém, o kterém přemýšlíme a mluvíme, není je šavlozubý tygr vyfabulovaný znuděným sociálním imunoglobulinem E. Není to ostuda, že v sobě máme obranné mechanismy, které mohou být přehnané. Ale je potřeba si to přiznat a něco s tím dělat.