Povídky

Povídky


„Prej když to, co si přeješ, napíšeš na papírek a pak ho spálíš, nebo možná zahrabeš do země, už nevím, ale prej se ti pak to přání splní. Je to starý budhistický kouzlo. Indiáni tak prý píšou na šípy…“ „Ale, Ivo, Indiáni přece nejsou budhisti, ne?“ „Ne? A co by […]

Kouzlo


„Z tebe něco bude,“ říkali mi, když jsem byl malej kluk. Rodiče mně tak symbolicky plácali po zádech. Ve škole jsem byl naděje všech učitelů. Dávali mě za příklad a kantorky tajně doufaly, že jednou až budu slavnej a úspěšnej, že si na ně budu pamatovat a ony budou říkat: […]

Z tebe něco bude


Ještě zamknout volant. Tohle auto mu tady na parkovišti před školou někdo těžko ukradne, ale zamykání volantu bral jako projev úcty ke svému vozu. Stará dobrá Škoda 120 L v barvě topolová zeleň. To auto bylo v mnohém jako on. Auto, kterým nikoho neoslnil, ale které ho nikdy nezklamalo. Bylo […]

Kápo



Jeremiah Woods labužnicky přičichl k doutníku, sundal z něj kroužek, odřízl špičku a několikrát vtáhl plamen rozžaté zápalky, tak že konec doutníku už stejnoměrně žhnul. Pak se opřel do křesla, zhluboka potáhl a se zavřenýma očima pomalu zálibně vyfoukl obláček dýmu. Doktor Herford jej při tom pozoroval a snažil se Woodse napodobit, […]

Otázka doktora Herforda


Kafe. To bylo jediné slovo k dnešnímu dni v Rudově diáři. Bylo mu trapně před sebou samým napsat tam víc, i když věděl, že kafe není na celé akci to podstatné. V zásadě je to jen společenská zástěrka k setkání. K prvnímu osobnímu setkání s dívkou, se kterou si Ruda […]

Kafe


Když jsem vešel do hospody, už oba seděli u obvyklého stolu. S biologem Lukášem a dějepisářem Ondrou, mými kolegy, jsme se tu scházeli každý pátek na mariáš. Vlastně původně jsme chodívali na taroky, ale to nás bývalo o jednoho víc. Fyzikář Jirka už neučil. Dělal politiku. Prvně komunální, ale teď […]

Hvězdy



Přišla Marta. Nečekal jsem ji. Nebyli jsme domluvení a mně se to zrovna moc nehodilo, ale Martu jsem nemohl jen tak poslat domů. Marta byla výjimka. Ona byla manželka Františka Sluky jednoho z kmenových autorů našeho nakladatelství. Znal jsem hodně autorů. S hodně z nich jsem si tykal, ale popravdě […]

Autor


„Arizona – Texas, cestopisná přednáška českého světoběžníka Petra Pařila“, hlásala cedule na dveřích kulturního domu. V kuželu světla na podiu v jinak potemnělém sále stál mladý muž. Nebyl to šlachovitý dobrodruh ani zarostlý zálesák, tedy typ jaký by kdekdo na podobné akci čekal, ale měl khaki kalhoty, tričko s nápisem […]

Arizona


„Tak jsme domluvení, ta sbírka by mohla vyjít začátkem příštího roku,“ řekl rozhodně pan nakladatel Vladimír Kuliš a podal ruku překvapenému básníkovi. „Koukáte na mě jako byste mi nevěřil,“ zasmál se. Ondřej Škumpa, od této chvíle už skutečný básník, se opravdu zdráhal mu uvěřit. Vydat sbírku básní to není jen […]

Sbírka



3
Už kladiva tlučou pochod pohřební, rakev už stloukaj‘ a bubny ti zní, mladej jsi, hochu, byl, kdo by to řek’, potkal tě Robinson Black. (M. Ryvola) V únoru mě povýšili. Na mé vizitce teď stojí napsáno „country manager“. Tato honosně pojmenovaná funkce s sebou krom dvou tisíc k platu přinesla […]

Country


Vlak zastavil. Dveře povolily a proud lidí zaplavil perón, mírně se rozčeřil na schodišti a pokračoval dále přiživován přítoky z ostatních nástupišť. Z proudu se odtrhla jedna postava a zaplula do zátočiny veřejných záchodků. Byl to pan učitel Hlušina. Učitel na odpočinku, jak o sobě rád říkával. Úředním jazykem důchodce, […]

Role


Vašek byl chlap, za kterýho bych šel zemřít. No aspoň v době, kdy jsem ještě neměl ženu a děti. To jsem byl čerstvý absolvent bez zkušeností. U vstupního pohovoru jsem si nesměle řekl o dvacet tisíc. „U mě by to bylo dvacet sedm,“ prohlásil a dodal: „Beru Vás, dejte vědět […]

Šéf