Cimrman hudební inovátor


Cimrmanův přínos na poli hudební teorie je dnes již nezpochybnitelný, ale ve své době byl mistr v této oblasti zcela ignorován. Například bez povšimnutí zůstal jeho objev na poli milostných písní. Notorickým faktem je, že takzvaná dostaveníčka hrávali chlapci po večerech svým vyvoleným dívkám pod okýnkem. Byl to však právě Jára Cimrman, kdo zjistil pod okýnkem jakého staveníčka chlapci skutečně hrávali. Stačil mu k tomu pouhý rozbor německého označení večerní milostné písně, tedy die Serenade. Německý tisk tento objev z nepochopitelných důvodů zcela ignoroval a stejně tak další Cimrmanova inovace se dočkala ohlasu spíše v anglosaském světě. Posuďte sami:

***

Když v letech 1909 až 1933 český speleolog Karel Absolon objevoval v Moravském krasu dosud neprobádaný komplex Punkevních jeskyní nemohl tušit, že místo jedinečného objevu vlastně pouze (tak jako mnoho jiných objevitelů), kráčí ve stopách Járy Cimrmana.

Cimrman objevil punkevní jeskyně, několik let před Absolonem. Při své vrozené skromnosti neprahl po tom, aby byl za tento objev oslavován. Pouze v tichosti plánoval, jak by jej nejlépe zpeněžil.

Cimrmanovi bylo jasné, že tato přírodní rarita má potenciál stát se lákadlem pro turisty. Inspirován tehdejšími centry turistické ruchu, jako například Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně, měl Cimrman zato, že pouhá přírodní scenérie zhýčkaným turistům nebude stačit a začal tedy plánovat doprovodné programy. Hlavním doplňkem k prohlídkám jeskyní měla být dle mistrových představ hudba.

 

Cimrman tedy sezval z okolí pár nadšených muzikantů a začal s nimi nacvičovat produkci. Jeskynní prostředí má však svá specifika, proto se mistr musel potýkat s některými netradičními problémy. V prvé řadě bylo třeba přitvrdit hudební styl tak aby odpovídal akustickým možnostem krasových síní. Dále bylo třeba vyřešit otázku osvětlení. Nespolehlivé kahany se Cimrman rozhodl nahradit moderní elektrickým zdrojem světla. Aby ušetřil, rozhodl se získávat elektrickou energii přímo na místě pomocí indukce. Konkrétně kytarista Machatý byl schopen při hře na svůj nástroj nejen rozeznívat struny, ale i dostatečně rychle pohybovat cívkou připevněnou k pravici a tím indukovat potřebné napětí. A to jak hudební, tak elektrické. Ostinanta Machatého elektrické kytary se tak stala nedílnou součástí hudební produkce. Účastníci několika málo realizovaných zkoušek vzpomínali, že jejich hudba svou razancí byla schopna uvést do pohybu i valící se kameny. Sami pro sebe tomuto novému hudebnímu stylu z punkevních jeskyní říkali zkráceně punk, i když teoreticky se jednalo o skalní hudbu (anglicky rock music).

 

Hudební produkce v punkevních jeskynních měla být velkým překvapením, proto veškeré zkoušky probíhaly tajně a Cimrman na ně zval účastníky pomocí dopisů, které sám pod rouškou tmy roznášel. Aby ušetřil, používal místo dopisního papíru přebytečné reklamní letáky z místní pily. Tučně vytištěná fráze „dřevo skladem“ (anglicky wood stock) se tak na věky zapsala do dějin nezávislé hudby.

  • 2
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a comment