Ve svém pátrání po osudech Járy Cimrmana, jsem se zaměřil na málo zmapované období mistrova života. Jedná se o několik měsíců, kdy byl učitelem v Dědicích, tehdy ještě vísce nedaleko Vyškova.
U renomovaných cimrmanologů jsem se kolem této etapy Cimrmanova života setkával spíše nesmělým mlčení až ostychem. Proto jsem se rozhodl na vlastní pěst tato bílá místa prozkoumat. Mé zjištění bylo překvapivé. Právě v této době se mistr stal obětí jasné politické perzekuce za své neochvějně deklarované vlastenectví. Proto se domnívám, že tato epocha by měla být náležitě připomínána. Posuďte sami:
V roce 1903 přijal Jára Cimrman uvolněné místo učitele v dědické škole. Cimrmanovou výhodou bylo, že až do svých 16 let byl vychováván jako dívka a tak bez problémů mohl učit i předmět vedení domácnosti určený dospívajícím dívkám. Nečekaně právě v tomto předmětu Cimrman narazil se svým neskrývaným vlastenectví a byl nucen své dědické angažmá předčasně ukončit, ještě před koncem školního roku. Ale nepředbíhejme událostem. Podívejme se na jedinou poznámku z mistrova deníku, která se k tomuto období váže. Dne 28. února si Jára Cimrman zapsal:
Dnes po hodině dějepravy, kde jsme probírali slavnou husitskou epochu, přišel za mnou do učitelské místnosti jeden nesmělý chlapec, nechal za sebou otevřené dveře a zůstal celý rudý stát kousek od nich. Když jsem na něj pohlédl, zeptal se dychtivě: „Pane učiteli, poraďte mi, co mám dělat, abych byl jednou silný a slavný jako bratr Žižka?“ Otevřenými dveřmi do vyhřáté místnosti foukal studený únorový vzduch, proto jsem chlapce nejprve vyzval, Klemente, prosím tě, podívej se, co je napsáno na těch dveřích, a ukázal jsem prstem na tabulku s nápisem „ZAVÍRAT!“, hošík si tabulku pozorně přečetl, zrudl ještě více a vyhrkl: „Mockrát vám děkuji, pane učiteli,“ a pelášil domů. Měl jsem z toho špatné svědomí, že jsem jej snad svou příkrostí vyplašil a nedal mu cennou radu do života.
Je vidět, že citlivou Cimrmanovu duši trápil spíše osud vyplašeného chlapce, než vlastní příkoří. Pramenem nám však je C.K. zemský školní archiv. Který obsahuje zápis o kárném řízení s učitelem Jaroslavem Cimrmanem. Ten, jak ukazuje spis, předložil svým žákyním osmi otázkový test z vedení domácnosti. Otázky pod písmeny A až G obsahují banální úlohy týkající se dom, ale poslední otázka byla pro Cimrmana rozhodující. Měla mezi dospívajícími dívkami odhalit pravé vlastenky. Cimrman se jich zde totiž nebojácně dotázal: „Jest lépe plzeňské pivo servírovati k moravskému uzenému či vídeňskému řízku?“ Správná odpověď je nasnadě. Cimrman její důležitost podložil větou, která ho stála učitelské místo: „Děvčata, která z vás nezvládne odpovědět na há, nepostoupí do dalšího ročníku!“