Evangelium osobního rozvoje


Fotka od Pexels z Pixabay

Když si přečtete pár knih o takzvaném osobním rozvoji, nutně vás napadne, že autoři od sebe opisovali. Základní principy totiž bývají velmi podobné. Prvně jsem myslel, že to všichni okopírovali od Napoleona Hilla, ale pak mi došlo, že možná kořeny sahají hlouběji. Spousta myšlenek, která v naší kultuře respektujeme, vychází z Bible.
Zkusil jsem se podívat, jak by to asi vypadalo, kdyby některý z evangelistů chtěl sepsat moderní self help knihu. Viděl bych to tak na dvanáct kapitol:

1.Zlaté pravidlo
„Nečiň jinému co sám nerad,“ takto nějak nebo podobně se základní pravidlo morálky objevuje napříč kulturami. Najdeme jej u antických filosofů, Konfucia i ve starozákonní knize Tobiáš. Ježíš (a později to od něj opsal Kant) však toto pravidlo formuluje v opačné perspektivě. Ne pasivně, ale aktivně: „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ ( Lk 6,31)
Jednoduché a univerzální.

2. Měj rád ostatní, ale i sebe
Když Ježíš mluví o tom, že máme mít rádi své bližní, dává této lásce jasný ekvivalent.
„Miluj svého bližního jako sám sebe!“ (Mat 22,39; Mar 12,31; Luk 10,27b)
Měj rád lidi. Ne jenom, ty, kteří jsou fajn, ale třeba i ty, co se chovají jako blbci. Ti to možná potřebují nejvíc. Ale nezapomínej na sebe. Měj se rád, i když se někdy chováš jako blbec.

3. Starej se nejdřív o svý
Všichni se koukáme po těch druhých a víme přesně, co by měli dělat. Ale Ježíš nám dává najevo, že velmi často máme my sami mnohem větší problém, než ti, které kritizujeme.
„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Mt 7,3)
S očními přirovnáními jde Ježíš ještě dál
„A jestliže tě svádí oko, vyloupni je…“ (Mt 9,47)
Možná trochu morbidní představa, ale všimněme si, že Ježíš neříká „svádí-li tě ženská v krátké sukni“. Je to tvoje oko, tvůj problém a začni ho řešit u sebe.

4. Přebytky patří chudým
Ježíšovým předskokanem byl jeho bratranec Jan Křtitel. Z dnešního pohledu to byl dost cool chlápek. Chodil zarostlej, praktikoval minimalismus, raw food a zero waste. No a když se ho lidé ptali na návod na správné jednání, řekl to celkem jasně: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“ (Lk 3,11)
Ten, kdo má víc než potřebuje, se má podělit s tím, kdo je v nouzi. Koukni se, jestli náhodou nemáš doma něco navíc.

5. Nezneužívej postavení
Když se Jana Křtitele zeptali výběrčí daní a vojáci, co mají dělat oni, aby žili správně, tak nezaváhal. Výběrčím řekl „nevymáhejte víc, než máte nařízeno“ a vojákům „nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem“. (Lk 3,13-14)
Neřekl, že se mají své profese vzdát a jít dělat něco bohulibého, ale že mají svou práci dělat poctivě, podle pravidel a nezneužívat své pravomoci. Nezáleží na tom, co děláš, ale jestli to děláš poctivě.

6. „Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce“ (Ef 4,26)
Jasný, občas tě něco zvedne ze židle, ale neměl by sis svůj vztek pěstovat, Jednoduché pravidlo – večer to smaž. Smiř se s ostatními, zapomeň na křivdy, ať se tím druhý den neužíráš. Nebo ať nepropásneš třeba poslední šanci na usmíření.
Tohle je trochu podfuk, protože to není z evangelia, ale od svatého Pavla, ale budeme dělat, že jsme si toho nevšimli.

7. Nelze sloužit dvěma pánům
„Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne.“ (Mt 6,24)
Každý si musí nastavit své vlastní priority. Lavírování tak nějak mezi nefunguje. Dokonce je tak trapně komické, že na tom Goldoni postavil celou divadelní komedii.

8. Rozvíjej svůj talent
„Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.
Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.“ (Mt 25,16-18)
V tomto podobenství nejde o investice s ukrajinskou měnou, ale o naše schopnosti. Každý má nějaké vlohy, nějaký talent. Někdo víc, jiný méně, ale každý něco. Nikdo by své vlohy neměl nechat zakopané bez užitku. Takže hledej, na co máš talent a pak na tom pracuj. Získáš zpátky dvakrát tolik.

9. Žebrák přede dveřmi
„Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.
U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. (Lk 16, 19-21)
Podobenství o boháči a chudákovi je jedním z mála momentů, kde Ježíš mluví explicitně o pekle. Do pekla se po smrti dostává právě onen boháč, který nechal před svými dveřmi ležet žebráka. Nikdo od tebe nečeká, že zachráníš svět a zbavíš jej chudoby, ale aspoň nebuď lhostejný k tomu, co denně vidíš.

10. Kdo se osvědčí v maličkostech
„Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké.“ (Lk 16,10)
I malé úkoly dělej pořádně. Vrátí se ti to.

11. Nemusíš mít poslední slovo
„Pilát mu řekl: Co je pravda?“ (Jan 18,38)
Pilát se zeptal a Ježíš neodpověděl. Čtenáře to může dráždit. Proč neodpověděl? Nevěděl co říct? Myslím, že mlčel proto, že Pilát ani odpověď nechtěl slyšet. Netoužil po poznání. V ten moment totiž hrál hru s vlastním svědomím. Snažil se ho umlčet, aby mohl nechat popravit Ježíše, o němž věděl, že je nevinen.
Do kolika hloupých debat se denně pouštíme? V kolika zbytečných diskuzích ztrácíme čas?

12. Den začíná večer
„A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty“ (Mk 15, 42)
Židovská tradice chápe večer jako začátek nového dne. Je to moudré. Kdo chce být ráno svěží, musí si jít včas lehnout. Kdo se večer nachystá, má ráno lepší start.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a comment