Kdo je můj bližní?


Jeden ze zákoníků diskutoval s Ježíšem a narazil při tom na biblické přikázání „miluj svého bližního jako sám sebe.“

„Kdo je můj bližní?“ zeptal se ten zákoník a Ježíš mu v odpověď povykládal příběh o milosrdném Samaritánovi. Tedy o tom, kterak muže na cestě přepadli zloději, okradli ho a zbitého nechali ležet u cesty. Šel okolo kněz a po té i levita (levité byl izraelský kmen dědičně předurčený ke službě v Chrámu), ale ani jeden mu nepomohl. Naopak tím, kdo se postaral o člověka v nouzi, byl Samaritán (tedy obyvatel Samařska, což byl pro pravověrné Židy odpadlík a nevěrec).

Vyprávění končí Ježíš otázkou: Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?” Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.”

Zdánlivě jasné ponaučení, že máme pomáhat lidem v nouzi. Ale co ta úvodní otázka: „Kdo je můj bližní?“ Nejsem žádný biblista ani znalec jazyků, ale na pár překladů Bible jsem se díval a ve všech mi z toho vychází, že za bližního je v tom příběhu označen překvapivě právě onen milosrdný Samaritán.

Možná totiž ten příběh má i druhou rovinu. Poskytnout pomoc někomu, kdo je objektivně v nouzi je jedna věc, ale milovat někoho, kdo se ukázal být lepší než já, může být těžké. Zvlášť když je to někdo, kdo nechodí do toho správného chrámu, jako já.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •