Měsíční archív: Březen 2020

Dalibor Kunc nevěděl, co ho čeká. Jeho novinářská dráha dostala v posledních dnech zvláštní impulz. Neznámý anonym mu dával tipy na reportáže. Nejdřív to byl starosta pobíhající v trenýrkách po zahradě s rozzuřeným psem v patách. A včera ze stejného čísla přišla zpráva, že prý v devět hodin bude starosta platit v pekárně bankovkou, na které […]

Andělé na penzi (12)

This entry was posted in Nezařazené on by
„Tak už jsi zjistil, co jsou ti dva zač?“ bouchla starosta do stolu. „Kamil Křivka a Daniel Bartoň, oba bydlí na té samé ulici, co ten dědek, kterej nechce prodat parcelu.“ „No, super, Ivane, to je mi ale platný jak mrtvému zimník. Neplatím tě za to, abys mi hledal lidi […]

Andělé na penzi (11)

This entry was posted in Nezařazené on by
Dan s Křivákem seděli v garáži a pili pivo. Nemluvili. Oběma jim bylo jasné, že další část plánu je hodně ambiciózní. Byl to kousek, který stál za to, ale netroufali s na něj. Chyběla jim odvaha k nákupu základních surovin. Když se ozvalo zabouchání na vrata garáže, oba sebou trhli, […]

Andělé na penzi (10)

This entry was posted in Co píšu on by
Byla už tma, když se Dan protáhl dírou v živém plotě ke Křivákovi na zahradu. V ruce nesl štípací kleště. Křivák už na něj čekal. „Vzadu mám namontovanou mříž, takže je to v pohodě,“ řekl, když nastupovali do jeho kombíku. „Zjistils tu adresu,“ zeptal se ho Dan. „Jo, je to Svlačcová 5 a […]

Andělé na penzi (9)

This entry was posted in Co píšu on by
První bod plánu přišel na řadu v pondělí. Byl úřední den a ideální příležitost k nečekanému frontálnímu útoku. Dan s Křivákem vyrazili na radnici Starosta je nakonec blahosklonně přijal ve své pracovně. Tvářil se jako maharadža udělující audienci a měl zřejmě pocit, že už jen to, že se těmto dvěma pánům bude věnovat […]

Andělé na penzi (8)

This entry was posted in Co píšu on by
„Asi jsem to podělal,“ svěřil se Křivák Danovi, když si Irenka pochutnávala na růžovém chomáči nadýchané cukrové vaty. „Víš, ráno jsem zahlídl Bohouše. Vzpomněl jsem si, jaks říkal, že mu jeho sekačka děsně žere olej a nabídl jsem se, že mu ji sešteluju.“ „No a? To přece není žádnej hřích,“ […]

Andělé na penzi (7)

This entry was posted in Co píšu on by
 „Seš normální, cos to mlel o tom, že se na to mrknem?“ rozčiloval se Dan, když šli z hospody. „Vždyť tys mluvil o ostrejch hoších, že by je jako Bohouš potřeboval,“ oponoval Křivák. „To, jo,“ zabručel Dan. „Myslel jsem to jako radu, že by si měl někoho sehnat. Ne že […]

Andělé na penzi (6)

This entry was posted in Co píšu Nezařazené on by
Dan vyčkával. Tlustostěnný půllitr svíral pevně za ucho. Naštěstí seděl zády ke stěně. To byl starý instinkt. Zkoumavě si prohlížel starého pána. Čekal nějaký úskok. Hlídal každý prudký pohyb v místnosti. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by to byla nějaká léčka. Zdálo se, že nikdo jiný si jich nevšímá. „Se klidně […]

Andělé na penzi (5)

This entry was posted in Co píšu on by
Když večer vešli do hospody. Byl Dan hodně nesvůj. Od té doby, co si pořídil novou identitu a žil poklidný život v satelitním městečku, nikdy nepil jinde než doma. Takže měl v hlavě stále podvědomě uložené ty zakouřené podniky s hlasitou reprodukcí jižanského rocku, kde se dalo sehnat všechno od […]

Andělé na penzi (4)

This entry was posted in Co píšu on by
Když odpoledne Křivák přišel na návštěvu bylo vidět, že je nesvůj. V montérkách na traktůrku s motorem z harleje se asi cítil celkem fajn, ale teď měl na sobě čisté khaki kalhoty a světlemodrou košili nepřirozeně zapnutou až ke krku. „Dobrý den, to je pro vás, milostivá,“ podával Olze pěknou […]

Andělé na penzi (3)

This entry was posted in Nezařazené on by
„Jak to, že si tu mašinu nehlídáš, ty Přemku Podlaho,“ rozkřikl se Daniel, když si všiml čerstvě vysekané díry v živém plotě, a protáhl se tím tunelem do vlastní zahrady. Křivák jej následoval. S obavami bloudil zrakem po zahradě. Hladina bazénu byla naštěstí klidná. Zahradní traktor si pobrukoval zaseknutý o […]

Andělé na penzi (2)

This entry was posted in Co píšu Nezařazené on by
Olga s Irenkou před chvílí odešly. Olga do práce a Irenka do školky. Daniel nikam nechodil. Jen Irence musel slíbit, že ji v sobotu vezme na představení siláka, který si říká Petr Veliký. Nechtělo se mu, ale nedokázal jí to odmítnout. Věděl, že všichni její spolužáci tam budou. Nechtěl, aby se […]

Andělé na penzi (1)

This entry was posted in Co píšu Nezařazené on by