Když na začátku 90. let otevřeli v Brně na Svoboďáku prodejnu McDonald, řekl mi tehdy můj starší brácha. Že my do McDonaldu chodíme leda tak na záchod. Od té doby jsem si nikdy nic v McDonaldu nekoupil. Slovo staršího bratra má prostě váhu.
Když mi bylo dvanáct, byl jsem na operaci s kotníkem. Ležel jsem v nemocnici, kam všechny návštěvy chodily spořádaně ve vybrané dny a návštěvní hodiny. Jen můj bratr dokázal přijít naprosto mimo systém. Na sobě měl bílý plášť a všem na chodbách tvrdil, že je bratr. Děvčata z vedlejšího pokoje jej platonicky milovala.
Když jsem se vrátil z nemocnice, musel jsem chodit nějaký čas o berlích. Brácha sice tvrdil, že mám trénovat na paralympiádu, ale na delší vzdálenosti si mě prostě hodil za krk a šlo se.
Pár let na to jsme byli s kamarády ze skautu na čundru u Velkého Dářka. Můj brácha, který tam byl s námi jako vedoucí, si šel zrovna zaplavat a do nás kluků se začal nepříjemně navážet nějaký plážový hrdina. Pamatuju si, jak tenkrát stačilo, aby se brácha vrátil a zeptal se, jestli se něco děje. Dospělej chlap, co na nás kluky dělal ramena, beze slova zmizel. Asi i proto, že brácha tenkrát hodně cvičil a bylo to na něm vidět.
Vyrůstal jsem tak trochu ve stínu staršího bratra a byl to stín, kde mi bylo dobře. Když se mi narodil první syn, dal mi tatínek jednu moudrou radu: „Cokoliv naučíš toho prvního, nebudeš už muset učit ty mladší, protože to budou dělat po něm.“ V spoustě ohledů to tak platí. Prvorození mají svou roli náročnou, ale v lecčems privilegovanou. Nedivím se tomu, že o nich psychologové říkají, že bývají přirozeně rozhodnější a mají vůdčí schopnosti. Naši předkové to asi věděli taky, když vládu předávali prvorozeným.
Můj brácha začal ještě za normalizace chodit do křesťanského oddílu, který fungoval tajně pod hlavičkou Svazarmu. Já šel potom už prošlápnutou cestou v době, kdy se mohl oddíl oficiálně přihlásit ke skautské organizaci. Jako kluk jsem četl knížky, které jsem pár let předtím viděl u bráchy. Od něj jsem se naučil balit usárnu. Byl to on, kdo mě poprvé vzal do kina na Monty Pythons.
Mnozí lidé si stěžují, že neví koho volit. Kdybych někdy měl taky ten pocti, zajdu se zeptat bráchy, protože on ví. A já díky němu taky vím, jak má vypadat skutečná bratrská pomoc. Takže všechno nejlepší, brácho.
26