Válka bez války


zdroj: kosmas.cz

zdroj: kosmas.cz

Válka s mloky je pro mě kniha, které klame tělem. Maskuje svůj pravý obsah a žánr. Podle štítků, které toto dílo dostává, jsem čekal sci-fi román a o válce mezi lidmi a obojživelníky. Nejedná se však o román a o samotné válce se začne mluvit až v závěru knihy, ke skutečnému konfliktu však ani nedojde. Dokonce zjistíme, že s mloky se ani válčit nedá.
Celá kniha není ani tak románem, jako spíše autorovou intelektuální hrou. Hrou na šachovnici světové geopolitické scény, která je konfrontována s objevem nového inteligentního a vysoce přizpůsobivého živočišného druhu. Karel Čapek si v této knize pohrává s představami, jak by lidstvo asi reagovalo na takový objev, jak by se jej snažilo ekonomicky vytěžit ve svůj prospěch a jaké by to mohlo mít neblahé následky.
Autor využívaje své tvůrčí licence se staví do různých pozic. Vytváří řetězec událostí a následků, které komentuje z rozličných světonázorových pozic. Tu se vžívá do role byznysmenů, kteří se snaží instrumentalizovat mloky ve svůj prospěch, jinde promlouvá ústy politiků či náboženských aktivistů nebo se staví do role ochránců práv mloků a propagátorů obecného vzdělávání těchto inteligentních bytostí.
V nejedné české hospodě můžete zaslechnout fantazírování na téma, co by se stalo, kdyby Rusové udělali to a ono a jak by na to zareagovala Amerika, kdo by se ke komu přidal a kdo by z toho vyšel nejlíp. Kniha Válka s mloky ukazuje, co se s takovým fantazírováním stane, pokud se ho ujme intelektuál formátu Karla Čapka. Vznikne zajímavý monolog na dané téma, ale stále to bude jen monolog, vyvolávající dojem, že je psán spíše pro uspokojení autorovy potřeby než pro potěšení čtenáře. Toto podezřením ve mně vzrůstalo při četbě celé knihy a sám autor je potvrdil svou závěrečnou ironizující samomluvou se svým autorským já.
Čapkova vize světové politiky reagující na nový, zcela ojedinělý, impulz v podobě „mločí otázky“ je bezpochyby jímavá. Nicméně je spíše odrazem dobových názorů než poslem vizionářských myšlenek. Historický vývoj nedal Čapkovi za pravdu. Ukázalo se, že již v době, kdy Válku s mloky psal, byla situace světové politiky dosti odlišná. Osobně si konfrontuji Čapkovy představy hrdých Britů, kteří ihned reagují na nebezpečí francouzského zbrojení v oblasti La Manche s nedávno přečtenými pamětmi Winstona Churchilla. Britská politika se tehdy zmítala ve vlastních problémech, které politici záplatovali spíše populistickými kroky než státnickými činy. Navíc zcela marginální roli hrají v Čapkových fantaziích Spojené státy a Sovětský svaz, což samo o sobě dělá z těchto vizí spíše ozvěny dob minulých než aktuální politické reflexe. Pro srovnání lze uvést, že více politické prozíravosti v těchto otázkách projevil Čapkův souputník hrabě Coudenhove-Kalergi, který již v roce 1923 ve svém spisu Paneuropa předvídal rozhodující roli Sovětského svazu na poli světové politiky.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a comment