recenze

Rád píšu první verze povídek v opici. A v tomto případě to neznamená, že mám, jak se říká „nakoupíno“, protože tahle opice je zdarma. Jedná se o aplikaci WriteMonkey z rodiny Zenware a je to prostý až minimalistický textový editor. Vyzkoušel jsem například často vychvalovaný Scrivener (hezky o něm píše […]

4 důvody proč je dobré psát v opici

This entry was posted in Blog and tagged minimalismus psaní recenze software textový editor WriteMonkey on 13.7.2016 by Jan Švancara

Možná jste taky někdy narazili na světáka, který věděl, jak se „správně“ má pít tequilla. Obrátit do sebe skleničku, z hřbetu ruky slíznout připravenou sůl a zakousnou se do kousku citrónu. Navzdory všem světákům to není žádný tradiční mexický zvyk, ale způsob, jak bezpečně přebít chuť nekvalitního alkoholu. Když jsem […]

Slíznout sůl a zakousnout citrón

This entry was posted in Co čtu and tagged Julian Barens povídky recenze Stolek s citróny on 25.9.2015 by Jan Švancara

Francouzský spisovatel Philippe Claudel pracoval jako vězeňský učitel. Tvrdí, že bez této zkušenosti by nemohl některé své knihy napsat. Konkrétně to říká o románu Šedé duše, ale myslím, si že něco z této jeho zkušenosti bude i v Brodeckově zprávě. Brodeckova zpráva je rafinované literární dílo. Claudel před čtenářem pomalu […]

Claudelova zpráva

This entry was posted in Co čtu and tagged Brodeck Claudel recenze on 7.2.2015 by Jan Švancara

Už několik let večer co večer čtu klukům knížky na pokračování. Nejprve jednomu, později už oběma. Máme za sebou hodně známých děl; Medvídka Pú, Malého prince, Neználka, Bellu a Sebastiána, Letopisy Narnie nebo třeba Hobita. Ale dojmy ze všech těchto knížek spolehlivě přebila ta poslední – Daleká cesta za domovem […]

Tři cesty ke čtenářovu srdci

This entry was posted in Co čtu and tagged Adams děti recenze on 17.1.2015 by Jan Švancara

Víte, jak se od sebe liší britští literární detektivové od svých amerických kolegů? Prý hlavně způsobem, jakým dosahují výsledku. Ostrované mají rádi své geniální detektivy s až nadpřirozenými duševními schopnostmi. Naproti tomu detektiv za velkou louží vyřeší případ spíš díky své houževnatosti. Zatímco pan Holemes sedí s dýmkou v křesle […]

Posmrtný obraz

This entry was posted in Co čtu and tagged detektivka Marinina recenze on 10.12.2014 by Jan Švancara

Možná to znáte taky. Je večer, máte za sebou perný den a víte, že ráno musíte zase z čerstva vstát. Ale přesto se vám nechce praštit s sebou hned do postele. Rádi byste si navečer spravili chuť pěknou knížkou. Pro takovou chvíli můžu vřele doporučit kondenzované literární kapky Etgara Kereta s názvem Létající […]

osobní web