Zápisky otce


  • Nejprve je třeba si uvědomit, že narozením dítěte se výrazně změní kriteria pro vaše sebehodnocení. To, že vám někdo pomočí obličej, by od teď nemělo nijak ohrozit vaši sebeúctu.

 

  • Pomačkané a mračící se novorozeně se sluší připodobnit k někomu z rodiny. Podobnost s Winstonem Churchillem nebo Jeanem Gabinem může být sice do očí bijící, ale nikoho nezajímá.

 

  • Pokud jste v chytré knize četli, nebo na kurzu pro nastávající rodiče slyšeli, že dítě bude mít již do hodiny od narození stoličku, je třeba se podívat pravdě do očí. Nehledejte v malých křičících ústech známky chrupu. Stolička je v tomto případě eufemismus pro to, co se my chlapi nebojíme označit pravým jménem, ale od teď – v přítomnosti dětí – je to pro nás tak maximálně bobek.

 

  • Dětská stolice svou konzistencí i barvou připomíná plnotučnou hořčici, to ano. Ale není nutné to zkoušet. Beztak byste došli ke stejnému závěru jako já.

 

  • Dětské pleny slouží k zadržování produktů novorozeného metabolismu a jejich následnému vypuštění v nejméně vhodný okamžik. Tedy to, že má dítě plínku, neznamená, že se nepočůrá. Znamená to, že bude najednou mokré ve chvíli, kdy to nejméně čekáte a v objemu, který se rovná sumě několika dávek běžného počůrání.

 

  • Dětské pleny se kupují podle váhy. Hmotnost na obalu ovšem naprosto nelogicky označuje velikost vašeho potomka. Nelze tak očekávat, že by Pampers mini zadržely 6-10 kg stolice.

 

  • Zapamatujte si, že časté koupání nemluvňatům škodí. Toto tvrzení sice nemusí být nutně pravdivé, ale v každém případě vám ušetří spoustu slz a zbytečné námahy.

 

  • Novopečená matka se podobá nadopovanému sportovci. Přetéká hormony až po okraj. Nesnažte se proto s ní držet tempo a zavčas si čestně přiznejte, že potřebujete spát.

 

  • Také je vhodné si zavčas přiznat, že muži obecně hůře snášejí dětský pláč.

 

  • S narozením dítěte se u vás pravděpodobně objeví různé (dříve neznámé) zvláštní schopnosti, např. zjistíte, že umíte: zpívat ukolébavky, spát v sedě nebo otevřít lahváč jednou rukou, protože na druhé vám sladce usnul potomek a vy se s ní bojíte pohnout.

 

  • První dětské příkrmy nejsou dobré! Pamatujte si to, ale nezkoušejte, zvláště ne v přítomnosti dítěte. Váš znechucený výraz potažmo zvuky dávení mu nikdo nevymaže z paměti a těžko ho pak někdo přiměje k jídlu.

 

  • Hledáte-li v supermarketu dětskou stravu, vězte, že je vždycky blízko žrádla pro psy. Nevím proč, ale je to tak.

 

  • Dětské výživy, kašičky a mléka mívají na obalu uvedeno, pro jak staré děti se hodí. Nakupujte, jako kdybyste měli o dva měsíce mladší dítě. Nevím proč, ale jedině tak projde komodita přes kontrolu starostlivé matky.

 

  • Pokud jste doposud měli pocit, že se stravujete poměrně zdravě, s malým dítětem teprve zjistíte, že tomu tak není. Věta: „toto není zdravé, to může jen tatínek“ vám jasně naznačí, že zplozením potomka se vaše biologická úloha naplnila.

 

  • Než koupíte jakoukoli hračku, nejprve otestujte její nezávadnost. To znamená několikrát se s ní silně udeřte do obličeje, zkuste si na ni šlápnout bosou nohou, pokud vydává nějaký zvuk pak se exponujte tomuto zvuku po dobu tří hodin, během nichž se pokusíte buď o nějakou intelektuální činnost nebo o spánek, zamyslete se nad tím, zda budete schopni uvést hračku do původního stavu pokud:
    a) spadne z balkónu
    b) pokud ji vyperete v pračce
    c) pokud ji přejede zapnutá sekačka na trávu nebo sežere pes.
    Vložte si hračku pod prostěradlo a jdu noc na ní spěte, zkuste řídit v hustém provozu a přitom najít hračku schovanou někde na podlaze auta… Nyní se zamyslete, zda vám to stojí zato.

 

  • Hračky si s sebou dítě nebere na písek proto, aby si s nimi hrálo, nýbrž jako komoditu barterového obchodu. Jedná se však o velmi primitivní směnu kus za kus. Nemá cenu dětem vysvětlovat, že kamión značky MAN vydá za tři starší Zetory. Většinou to nepochopí to ani ostatní maminky na pískovišti.

 

  • Brát si s sebou na pískoviště notebook je poněkud neobvyklé. Ostatní maminky to nedělají. Chcete-li zapadnout, dělejte, že koukání na dítě, které si systematicky snaží nacpat písek do všech tělních otvorů, je smyslem vašeho života. Ostatně většina dětských hřišť stále ještě nemá wi-fi.

 

  • Pokud bobek v nočníku vašeho potomka připomíná svým tvarem čínský znak pro štěstí, věřte, že to nikoho kromě vás nezajímá. Zejména sázkový terminál o tom nemá žádné tušení a je zbytečné to zkoušet.

 

  • Nestrašte děti sociální pracovnicí. Pokud se ta totiž náhodou objeví, zděšené děti neudělají nejlepší dojem. Lépe je strašit exekutorem. Nikdo totiž neumí schovat klíče od auta lépe než děti a to by se v jisté situaci mohlo hodit.

 

  • Pokud hledáte nezávadný televizní pořad pro děti, je nutné se vyhnout pořadům o životě zvířat. Tyto relace totiž neobsahují nic jiného než násilí a sex. Ona ta zvířata prakticky nic jiného ani nedělají, co si budeme nalhávat. No a s vysvětlením, že „si jenom hrají“ se nedá vystačit věčně.

 

  • Když dítě začíná ovládat svá mluvidla, zpravidla nejprve artikuluje slabiku „ta“. Můžete se tedy těšit na výsadu, kterou nám při vývoji jazyka zajistili naši moudří praotcové. Dítě bude s velkou pravděpodobností říkat dříve táta než máma. Užijte si tuto chvilku slávy, protože po čase vás prcek stejně bude oslovovat mami.

 

  • Roční dítě zákonitě změní každý oběd v batikovací jam session. Je dobré s tím počítat.

 

  • Pokud dvouletý mrňous běhá po bytě a rozčileně volá: „Já se na to vykašju, už tojo mám plný žuby.“ Pak si můžete gratulovat. Znamená to, že jste se po dva roky nelidsky ovládali a i ve vypjatých situacích na pokraji nervového zhroucení jste drželi svůj slovník v mezích Gutha-Jarkovského.

 

  • S nástupem mluvení se můžete těšit na krásné projevy náklonnosti a obdivu, jako třeba: „Až vylostu budu siják jako táta“. Inu schopnost lichotit se zřejmě dědí po mamince.

 

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Leave a comment